Moravskoslezský kraj potřebuje investice

Nejdříve byste mohl našim čtenářům stručně představit svůj politický životopis. Za více než dvě desítky let »v politice« jste jistě nasbíral dost zkušeností...

Politice za KSČM jsem se začal věnovat na komunální úrovni v roce 1992, v obci. Léta jsem působil jako zastupitel města Karviná v různých funkcích. Byl jsem například i předsedou výboru pro národnostní menšiny. V současném volebním období jsem členem finančního výboru Zastupitelstva města Karviná. Dále jsem členem kontrolního výboru Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Jsem také členem OV KSČM Karviná. V letech 2000–2010 jsem byl předsedou MěV KSČM. Kromě toho jsem již několik let předsedou samosprávy SBD Karviná a členem zahrádkářského svazu Karviná.

Proč jste se do všech těchto funkcí vůbec pouštěl?

Již v průběhu dospívání a přechodu do dospělosti jsem měl vždy radost, když se mi podařilo někomu pomoci. Pomáhat druhým, tolerovat je a mít trpělivost – všechny tyto vlastnosti jsem si přinesl z velké rodiny. Bylo nás jedenáct sourozenců!

To se dnes málo vidí...

Žili jsme v podtatranské obci Lendak. Já jsem se narodil v roce 1962. V Lendaku jsem prožil celé dětství, vychodil jsem tam základní školu. V roce 1977 jsem nastoupil v rámci náboru na hornické učiliště v Havířově. Hornické řemeslo mne živí dodnes.

Je to už asi hodně let?

Život horníka jsem začal poznávat hned na učilišti, když jsem ve svých šestnácti začal fárat pod vedením zkušených horníků v rámci praxe. Vystudoval jsem učiliště Dolu Antonín Zápotocký. Po absolvování učiliště jsem nastoupil na Důl Karviná, závod Lazy Orlová. Na tomto dole pracuji již 35 let. Za ta léta jsem zažil mnoho tvrdé práce a poznal spoustu dobrých chlapů. Jsem rád, že s nimi mohu pracovat.

Pořád »v rubání?«

Tam jsem pak pracoval do roku 1995, potom mě z důvodu naplnění prašné expozice přeřadili. Nyní mám na starosti vždy některou rubáňovou osádku, které pomáhám s materiálem, dopravou, bezpečností práce aj. Jsem takový materiálový technik, zásobovač. Pod zemí i na povrchu. V dole nelze svařovat, tam musí přijít už hotová věc, jen ji namontovat. Proto jsem si udělal maturitu z oboru strojírenství, takže jsem si doplnil vzdělání, abych měl přehled – se stroji jsem v podzemí zkušenosti měl.

Ještě jste nám nic neřekl o své rodině...

Jsme docela obyčejná rodina. Když jsem se v roce 1982 oženil, dostali jsme byt v Karviné. Severní Morava se stala mým domovem nastálo. Jsem 32 roků šťastně ženatý. Mám dvě děti, holka má 31, už mám od ní vnučku. Kluk má 28.

Vraťme se k vaší kandidatuře do Senátu. Proč jste vstoupil do volebního boje?

Když člověk tvrdě pracuje, měl by mít zajištěnu slušnou životní úroveň a vše, co k ní patří. Náš region průmyslu a těžby uhlí potřebuje mít také v Senátu poctivého dělníka, který neztratí spojení s reálným životem v tomto kraji. Člověka, který nás dokáže zastoupit a dbá na sociální potřeby lidí. Jsem připraven za volební obvod Karviná v Senátu pracovat na plný úvazek.

Co by Karvinsko nejvíc potřebovalo?

Do senátních voleb jdu s cílem zaměřit se na oblast hornických důchodů. Platnost nynějšího zákona končí v roce 2018. Horník musí splňovat tyto podmínky: do roku 1992 mít odfáráno 11 let, od roku 1990 do roku 2000 mít dalších 3 140 důlních šichet, aby do roku 2018 mohl odejít do starobního důchodu v 55 a půl roce. Ti, co přišli ve druhé polovině 80. let, už jednu podmínku nesplňují. Já vím, před volbami se kolem Ostravska začalo točit strašně moc lidí. Vykládají, jaké mají návrhy. Možná mají. Já tam ale jdu s tím cílem, aby i ti kluci, kteří přišli později, v 55 a půl roce důchod dostali. Skoro všude v Evropě, jak jsem si zjišťoval, dostávají horníci po určité době výsluhovou rentu. V Polsku, a skoro všude, je to po 25 letech. Odrobí je a může odejít, nebo dál dělat, když to zdraví dovolí.

Společnost Vítkovice Steel oznámila, že nejpozději 30. září 2015 zavře svou ostravskou ocelárnu, firma NWR chce zavřít Důl Paskov, ale další mohou následovat. Beztak vysoká nezaměstnanost může v Moravskoslezském kraji rychle vyskočit...

Největší problém by byl, kdyby se šachty opravdu začaly utlumovat. Musíme přimět vládu, aby do regionu šly investice. Něco se našim v Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje podařilo, zprovozní se průmyslová zóna Barbora.

Stát by měl mít koncepci těžby nerostů. Pustil to z ruky. Zásoby uhlí na Ostravsku jsou ještě na dlouhá léta. Ale teď je období, kdy ceny uhlí klesají. Asi by bylo nejlepší některé doly, třeba Paskov, zakonzervovat a znovu rozjet, až ceny stoupnou. Konkrétně na Paskově jsou pracovní podmínky drsné. Některé sloje jsou jen desítky centimetrů silné. Je to, jako kdybyste celou směnu pracovali pod stolem, ani narovnat se nemůžete. Ale uhlí je jediná energetická surovina, kterou máme. Přitom vláda nemá představu, co dál. Platí tržní zákon. Vytěžit, zmizet, zanechat krajinu, jak je, a stát se pak bude starat a bude se divit.

Jaká je aktuální situace s nezaměstnaností na Karvinsku, jak byste ji mohl ze své pozice senátora ovlivnit?

S ohledem na vývoj v hornictví značně nepříznivá. V oblasti zaměstnanosti budu podporovat takovou právní úpravu, která by umožnila státu, krajům a obcím usměrňovat rozvoj a strukturu průmyslové výroby. V našem regionu budu stát za dokončením nové průmyslové zóny »Nad Barborou«, kde náklady mají činit cca 1,1 miliardy korun. Mělo by se zde jednat o plochu zhruba 100 hektarů a investorům bude možno nabídnout plochu až 70 hektarů. Odhady hovoří o pracovních místech pro cca 2000 lidí. Dále se budu snažit podporovat udržitelnost hornické činnosti v souladu s rozvojem regionu. Budu se snažit o setkávání zástupců veřejné správy a podnikatelů (i drobných), aby byli konkurenceschopní.

zdroj: Halónoviny